Na kancelářském trhu klesá poptávka, podíl neobsazených kanceláří roste a o více než polovinu meziročně letos klesne i dokončení nových projektů. Pronajímatelé tak začínají nabízet větší pobídky a rozevírají se nůžky mezi nominálním a efektivním nájmem. Zatímco nominální výše nájmu – nabídková cena nejčastěji udávaná v eurech za m2 – zůstává navzdory krizi poměrně stabilní, pronajímatelé a vlastníci nemovitostí se snaží nabízet vyšší pobídky. Díky většímu počtu rent-free či příspěvkům na výstavbu mohou nájemci kanceláří nyní ušetřit 15 – 25 % nájemních nákladů v meziročním srovnání.
Nejčastějším impulsem pro přestěhování je obecně pro kancelářské firmy expanze. Ta však u většiny nájemců není, řada firem loni naopak propouštěla a řešila nadbytečnou kapacitu. Pokud to smlouva umožňuje, přejednává se s nižší kapacitou, kdo má do konce smluvního závazku daleko, pokouší se přebytečné plochy podnajmout. Kanceláře k podnájmu se poměrně dobře pronajímají, protože většina nájemců snižuje cenu i o 30 %. Krizovým ukazatelem je podíl renegociací, který se v druhé polovině loňska opět po letech dostal nad hranici 50 %, a je výrazně nad dlouhodobým průměrem.
Po pětiletém poklesu neobsazenosti, který trval až do roku 2019 a neobsazenost kancelářských prostor dosáhla rekordně nízkých hodnot hluboko pod 5 %, se loni trend otočil. Rostoucí neobsazenost je přitom dobrá zpráva pro nájemce – je více z čeho vybírat a pronajímatelé dávají konkurenceschopnější nabídky.
Trh si však poradí i s aktuální větší nabídkou kancelářské plochy. Banky omezují financování spekulativní výstavby a stavbu nových kancelářských projektů zpravidla odstartují pouze kapitálově silné společnosti, které jsou schopny projekty financovat zejména z vlastních zdrojů.